KDYŽ UVIDÍŠ BUDDHU, ZABIJ HO!
Včera jsem si přečetla tento koán a rty se mi na tváři zvlnily na celý den. To je milé.. znělo mi v hlavě při pociťování oné jednoty, kterou tato věta vnesla do mého odpoledne…
A velmi mě překvapilo, že jsem v diskusi zaregisrovala nepochopení a dotazy na smysl koánu… Ano, i v této chvíli povystrčilo růžky Ego a jalo se nastalou situaci hodnotit svým mentorským přístupem. Ale ona jednota je jako závoj, který přikryl dnešní den svou posvátností, a tak Ego střídá radost z možnosti prostě jen poslat tato poselství dál..
Devolte mi tedy pár slov k tomu, jak tento koán vnímám já…
Buddha je vědomí. Buddha je princip. Buddha je vše. Buddha je vše, co je.
Vše, co jsme my, vše, co je v nás. A jako takový je neoddělitelný od nás samotných. Jeho poznání je tedy opět možné pouze skrze nás samé. Neexistuje zde žádná dualita, která odděluje “Já” a “Bůh” nebo “Já” a “Buddha”. Existuje zde jen jedno velké Já, jehož jsme všichni součástí. Ať už to nazýváme Bohem nebo Kosmickýcm vědomím, je to něco, co je v nás a čehož jsme my, tedy naše Já, součástí..
Buddhu tedy nemůžeme zažít “externě” a pokud jej tak zažíváme, není to Buddha, zabijme tu představu!
… to jen můj úhel pohledu…
… a jaký je ten Váš? Napiště nám do komentářů!;)
